Sardinky u vody mají své důvody,
chtějí se mačkat a být si blíž,
kloužou se po sobě, na suchu bez vody,
zkouší tím překonat snad zemskou tíž.
Olej z nich vytéká na deku, do trávy,
do vody, do písku, kam jen se dá,
deku si zabalím, neboť mám obavy,
v tomhle já raději zůstanu svá.
Hlava je na hlavě, má mi to nebere,
pocit mám, jak bych se topila snad,
myšLenky unáší vysoko do nebe,
slunce se paprsky dotýká vnad.
