Když tě trápí obsese,
a když prostě musíš,
perník s tebou zatřese,
tak uklízení zkusíš.
Nevnímáš v té chvíli,
prostor ani čas,
s vysavačem oháníš se,
makáš jako ďas.
V obýváku z podlahy
lajnu můžeš sjet,
neměj žádné obavy,
budu to mít hned.
Obývák se stane hřištěm,
tvůj starej tě sleduje,
že se mazlíš s pískovištěm,
bába v dáli hudruje.
Pískoviště bude zítra
čisté jako zrcadlo,
na fízlárně se mě ptají,
co, že mě to napadlo.
Pozítří si vezmu mop,
a vytřu s ním silnici,
věřte, že to bude top,
smažu čáru dělící.
