Protože je neděle
a krásných sedm hodin,
tak vylezl jsem z postele,
tepláky a crocsy jen na sebe hodím.
Všechny láhve, co tu máme,
musím hned teď vyhodit,
chlast, co ze mě ještě táhne,
potřebuju rozchodit.
Sbírka je to vážně značná,
láhve do kontíku házím,
stahují se na mě mračna,
všechny vzbudím, to se sázím.
Melodie směsi střepů
zazní prázdnou ulicí,
kontejnery v řadě stojí,
zvuk roztrhává palici.
Ať vám to je či není milé,
třídím sklo na tmavé, čiré.
Tento obřad vykonávám
téměř každou neděli,
pravidelnost překonávám,
a lidi – vás mám v prdeli!
