Až přijde ta s kosou a vytáhne tě z řady,
budeš si přát, abys v té druhé stál.
Bude už pozdě na všechny ty rady,
hudba už dohrála, prázdný je sál.
Připrav si drobné na plavbu přes řeku –
kam že to bude, jenom Bůh ví.
Není to o zdraví, není to o věku,
kdo z vás to zažil, ví o tom svý.
Život se mihne jak stanice v metru,
vteřinu trvá jediný rok.
Můžeš být nahý, nebo jen ve svetru,
pak se to dozvíš a vnímáš jen šok.
Tak žij svůj život, jak by byl poslední –
teď Pán Bůh svíčku zas předčasně zhas’.
Raduj se každý den od noci k poledni,
bys v životě nejhezčí chvíle nepropás.
Leni, děkuju Ti….za milá slova i první komentář na mém webu, kterého si moc vážím :). Dnes je pondělí, měl to být úplně jiný příspěvek, ale člověk míní a život mění….MTR.
Leni,jsi úžasná.
Bulím jak želva,nemám slov…..😪