Až přijde ta s kosou a vytáhne tě z řady,
budeš si přát, abys v té druhé stál.
Bude už pozdě na všechny ty rady,
hudba už dohrála, prázdný je sál.

Připrav si drobné na plavbu přes řeku –
kam že to bude, jenom Bůh ví.
Není to o zdraví, není to o věku,
kdo z vás to zažil, ví o tom svý.

Život se mihne jak stanice v metru,
vteřinu trvá jediný rok.
Můžeš být nahý, nebo jen ve svetru,
pak se to dozvíš a vnímáš jen šok.

Tak žij svůj život, jak by byl poslední –
teď Pán Bůh svíčku zas předčasně zhas’.
Raduj se každý den od noci k poledni,
bys v životě nejhezčí chvíle nepropás.